Syn.: Erysimum hieracifolium L., Erysimum hieraciifolium L. subsp. durum (J. Presl et C. Presl) Čelak., Erysimum marschallianum Andrz., Erysimum virgatum Roth Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Kolik v naší přírodě roste vlastně druhů rostlin? Jsme v porovnání s jinými zeměmi krajinou floristicky bohatou nebo spíše chudou? Pojďme se podívat, jak by vypadal soupis všech druhů, poddruhů a variet rostlin naší vlasti. No a abychom použili pokud možno co nejucelenější zdroj informací o naší květeně, vezměme za základ dnes již klasickou národní … Číst dál
Přírodní památka Písčina u Tuhaně se nachází při kraji obce Tuhaň, přibližně 7 km jihovýchodně od okresního města Mělník, ve Středočeském kraji. V letech 1994–2005 byla vyhlášena jako přechodně chráněná plocha, statut zvláště chráněného území požívá od července roku 2007. Vzhledem k mimořádně zachovalým společenstvům písčin je součástí návrhu na evropsky významnou lokalitu.
Od léta roku 2008 do podzimu 2009 uskutečňovala Přírodovědná společnost projekt mapování výskytu invazivních druhů rostlin na nádražích Prahy. Tuto akci finančně zaštítilo i Hlavní město Praha.
Trať č. 011 (směr Kolín) zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Trať č. 091 (směr Kralupy nad Vltavou) zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Trať č. 173 (směr Rudná u Prahy, Beroun), zvaná též Pražsko-duchcovská dráha, zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Trať č. 171 (směr Beroun) zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Trať č. 120 (směr Hostivice, Kladno), takzvaná Buštěhradská dráha, zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Trať č. 231 (směr Lysá nad Labem) zahrnuje na území hlavního města Prahy tyto stanice:
Trať č. 122 (směr Hostivice, Rudná u Prahy) zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Oškobrh, tajemný vrch, háji se zelená, skalami bělá nad širou rovinou. Ve stínu jeho dubů a javorů, vazů, rokyt a jilmů, třeslavých osik, jasanů i hladkých bříz, v místech, kde lískoví, klenice, lýkodra s babykou bujely v husté směsi, dařil se čarovný květ, nejedna vzácná bylina mocné, hojivé síly – až takto výsostně floristicky se … Číst dál
Studium historické a vlastně nezřídka již velmi dobře známé botanické literatury může navzdory očekávání občas přinést i nové poznatky. V prvním moravsko-slezském botanickém klíči Josepha C. Schlossera s názvem Anleitung, die im Mährischen Gouvernement wildwachsenden und am häufigsten cultivierten phanerogamen Pflanzen nach der analytischen Methode durch eigene Untersuchungen zu bestimmen, který vyšel v Brně v … Číst dál